Odhodlaný třiadvacetiletý Josef Bulova se konečně pouští do vlastního podnikání. Pronajímá si prostory na manhattanské ulici Maiden Lane, která má už tehdy významné renomé. Tvoří ji totiž převážně klenotníci a obchodníci s diamanty. Obchod s jednoduchým názvem J. Bulova se však velmi brzy od ostatních odliší, získá svou významnou pozici a postupuje v hierarchii nahoru. Úspěch je dán především kreativitou Josefa Bulovy a jeho odhodláním věci měnit. V době, kdy se dostává americká železnice na vrchol své slávy, začínají práce na visutém Brooklynském mostě, Thomas Alva Edison přichází s vynálezem žárovky a psací stroj získává dodnes využívané rozložení kláves, nemůže stát Josef Bulova jen tak stranou. Zlatou éru, v níž se pojem Amerika stává synonymem pro inovace, koření také svými invencemi.

Byla to právě první světová válka, která zapříčinila rozvoj popularity náramkových hodinek. Důvodem byli samozřejmě vojáci, pro něž bylo snazší pohlédnout při sledování času na zápěstí, než složitě vyndávat kapesní hodinky z uniformy a následně je zase vracet. V poválečném období se však každý chtěl vymanit ze zažitého, a tak stejně jako se měnily módní trendy, tak i hodinky měnily svou formu. Kulaté, které příliš evokovaly ty kapesní s navařenými nožkami, začaly v nabídce dotvářet soudkovitě tvarované či obdélníkové. Josef Bulova tak v roce 1919 uvádí na trh vůbec první ucelenou linii pánských náramkových hodinek, na kterou o pět let později navazuje ucelenou kolekcí dámských náramkových hodinek, mezi nimiž nechybí ani exempláře zdobené diamanty.

„At the tone, it´s eight o´clock, B-U-L-O-V-A Watch Time.“ Anotace, že signál oznámí osm hodin doprovázený stvrzením, že časomíru přináší Bulova, se vůbec poprvé objevuje na americkém národním rádiu v roce 1926, čímž se stává vůbec první radiovou reklamou. V jeden okamžik ji slyší miliony lidí. Právě reklama pomáhá značce být stále v podvědomí, a to i v průběhu Velké hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let. Myšlenka spolupráce s rádiem vede také k tomu, že roku 1928 začíná značka produkovat podlahové hodiny s integrovaným rádiem.

V roce 1927 vybudovala Bulova na střeše budovy svého sídla na 5th Avenue v New Yorku observatoř, ve které astrologové a matematici měřili přesný čas.

Dalšího ohromného úspěchu v podání vůbec první televizní reklamy se již Josef Bulova nedočkal. Zemřel v roce 1935. Jeho syn Arde Adolf Bulova však v té době drží otěže společnosti pevně v rukách a cílevědomě ji rozvíjí. V roce 1941, konkrétně 1. července, nechává odvysílat vůbec první televizní spot před baseballovým zápasem mezi týmy Brooklyn Dodgers a Philadelphia Phillies, který firmu vychází na pouhých 9 dolarů.

I díky spolupráci s Lindberghem rozšiřuje podnik Bulova svůj odbyt do oblasti letecké dopravy. Současně vyvíjí jedny z prvních hodin určených pro automobily, jejichž přehledný design převezmou později i jiné hodinářské společnosti. Další příležitost k uplatnění získává Arde Bulova po vstupu Spojených států do druhé světové války. Na základě smlouvy s americkou vládou dodává armádě výškoměry a navigační přístroje pro bombardéry a stíhačky. Vojáky zase vybaví hodinkami s hackovací sekundovou ručkou, tedy takovou, která se zastaví při vysunutí korunky – kvůli snadné synchronizaci.

Bulova uvádí na trh svůj systém Phototimer předurčený za pomoci fotografie k měření výsledků sportovních klání. Přestože původně vzniká pro meziuniverzitní atletická klání, brzy se dostává po celé zemi na důležité soutěže, a to včetně olympijských drah, na kterých se nominovali nejlepší američtí atleti na Letní olympijské hry v Londýně.

23 ložiskových kamenů dává jméno novince Bulova 23, která posouvá značku kupředu. Vodotěsné hodinky se strojkem s automatickým nátahem vznikají kompletně v USA. Předností je také velmi odolná hnací pružina.

Ve stejném roce se stává předsedou představenstva divize vývoje Bulova Research & Development Laboratories generál Omar Bradley.

Mezinárodní hodinářský veletrh ve švýcarské Basileji je svědkem odhalení velmi důležitého vynálezu – prototypu prvních zcela elektronických hodinek. Získávají jméno Accutron, a to ze spojení dvou slov pro přesnost "accuracy" a elektroniku "electronic". Za jejich vývojem a architekturou strojku stojí konstruktér Max Hetzel. Vysoce přesné hodinky využívají strojek regulovaný oscilátorem ve formě ladičky vzniklé ze slitiny niklu, která vibruje na frekvenci zhruba sto padesátkrát vyšší, než tradiční standardní setrvačky doby – tedy na 360 Hz. Těchto 360 vibrací za sekundu je udržováno v konstantním pohybu za pomoci dvou permanentních magnetů na konci každého z ramének ladičky, jež vytvářejí magnetické pole ve vinutí cívek propůjčujících vzhledu strojku dynamický vzhled. K oficiálnímu odhalení strojku Accutron 214 s maximální odchylkou sekundy za měsíc dochází 25. října 1960.

Accutron se stává palubní hodinami letounů Air Force One, tedy letounu Boeing VC-137 Stratoliner Letectva Spojených států amerických určeného pro prezidenta země. 

Časové systémy Bulova se podílejí na desítkách vesmírných misí NASA, a to už od roku 1958, kdy značka poskytla svou technologii Accutron pro družici Vanguard 1 či později pro družice Explorer VI, Tiros, Syncom či Telstar. Nechybí ani při první lidské návštěvě Měsíce. 20. července 1969, kdy nechávají astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin ve speciálním vysílacím modulu integrovanou časomíru Accutron v oblasti Moře klidu, tedy Mare Tranquillitatis, ze kterého zasílají časové přenosy dat na Zemi.

Do vesmíru se dostávají i mechanické hodinky Bulova – ačkoli vlastně neoficiálně. V rámci mise Apollo 15 roku 1971 si je s sebou bere tajně David Scott, a to jako rezervní, tedy druhé hodinky ke svým organizací NASA přiřazeným chronografům Omega Speedmaster. Jedná se tak o jediné hodinky, které se kdy procházely po Měsíci, jež byly v soukromém vlastnictví. David Scott na Měsíc z lunárního modulu vystupuje původně s hodinkami Omega, nicméně v průběhu druhé procházky si všímá, že jejich hesalitové sklíčko praská a údajně se ztrácí – a tak nezbývá nic jiného nežli sáhnout po záložních, které mu spolu se stopkami daroval před odletem přímo Omar Bradley. K těm má od NASA i speciální řemínek původně určený na Omegy, který hodinky přichycuje ke skafandru díky suchému zipu. Paradoxem je skutečnost, že si této skutečnosti nikdo nevšiml. David Scott však není jediným astronautem s hodinkami Bulova. Jejich přesnost, konkrétně technologie Accutron, využívá i Jeffry A. Hoffman, Scott Carpenter nebo Gordon Cooper, který je nosil v kabině Faith 7 v rámci nejdelšího z letů programu Mercury.

Během šesti let od uvedení prvních quartzových hodinek se podařilo vtvořit stále rostoucí poptávku nejenom po klasických analogových hodinkách, ale také těch zobrazujících čas digitálně, a to včetně možnost podsvítit jLCD disple technologií Perma-Lite. Rok 1976 však přináší další pokrok, a to je systém Accutron Quartz garantující maximální odchylku minuty za rok.

Bulova se stává oficiálním dodavatelem Amerického národního olympijského týmu, kterému dodává hodinky jak pro zimní Olympijské hry 1988 v Calgary v Kanadě, tak pro letní, jež se konaly téhož roku v Soulu v Jižní Koreji.

Japonský gigant Citizen Watch Co. Ltd. hned z kraje roku akvíruje společnost Bulova Watch Company za 246,7 milionů amerických dolarů. 

Sir Richard Branson se stává tváří značky Bulova Accutron. Tvář světového inovátora a podnikatele je spojována striktně s mechanickými hodinkami z této švýcarské divize značky, a to jak liniemi Kirkwood, tak Gemini, odkazující svým jménem na americký kosmický projekt organizace NASA. Zlatým hřebem kooperace se na sklonku roku stává 500 kusy omezená edice titanových Sir Richard Branson Limited Edition Watch s komplikací worldtimer.

Mechanický chronograf Bulova, který měl na svém zápěstí David Scott v rámci mise Apollo 15, je prostřednictvím aukčního domu RR Auctions vydražen za 1 625 000 amerických dolarů. Jejich vzhled dnes žije nadále v podobě moderní edice ocelových Lunar Pilot Chronograph využívající vysokofrekvenční strojek Precisionist.